První případ PRA byl zaznamenán již v roce 1911 u gordonsetra. V dnešní době se dá PRA zjistit v přiměřeném věku psa.... tzn. že pokud se psovi udělá vyšetření příliš brzy, nemusí ji elektroretinogram najít a včas odhalit. Nejlepší je dělat vyšetření, kdy pes má přibližně rok a půl, ale PRA se může projevit i po několika letech. Jedná se o dědičné onemocnění, které poskytuje téměř každé čistokrevné plemeno. PRA je dědičná oční choroba, která se předávána recesivní formou (tzn. dědičnými alelami) a způsobuje psům šeroslepost, která vede později ke slepotě (obdoba katarakty). Vyvíjí se na obou očích současně.... PRA můžeme rozdělit dle typů na:

PRA - Periferní
- degenerace sítnice začíná na obvodu oka a postupně se rozšiřuje do centrální části oka. Jak již bylo zmíněno výše, psi postupně ztrácejí zrak a mají zpočátku obtížnou orientaci ve tmě a postupem času i ve dne (kde se lépe orientují v prostoru), až dostanou do stádia úplné slepoty. Postup šíření může trvat od několika týdnů až po několik let.

PRA - Centrální
- degenerace sítnice začíná od centrální části sítnice. Narozdíl od periferní PRA se zde neprojevuje šeroslepost, ale její opak.... psy se hůře orientují za denního světla. Centrální PRA se dá na první pohled lehce zaměnit s kataraktou nebo glaukomem v počátečním stadiu, ale centrální PRA nevede ke vzniku katarakty (narozdíl od periferní PRA) Příznaky se zde nejčastěji objevují v rozmezí 3 až 6 let věku psa.

© Petr Kříž -PFK-